Snář sebepoznání

Kosmický prostor

  • kosmický mrak planetárních rozměrů: jedna z častých vizí, doprovázející duchovní vývoj člověka, je často doplněna apokalyptickou katastrofou s drtivým dopadem na veškerý pozemský život (více o třídenním zatmění i o možnosti pohlížet do budoucích časů v archetypu Vize budoucnosti a minulosti)
  • kosmická prázdnota: může být zažívaná v meditačních stavech, je podstatou hmotného vesmíru, zdrojem veškerého života (potenciálně zde spícího) a útočištěm vědomí člověka
  • v kosmickém prostoru jako na nekonečné pláni vědomého života se rozplývají veškeré pudové a posléze i citové a duchovní symboly
  • s pocity klidu a míru, s vizemi rájů plných slastí a radostí: návrat člověka do prenatálního stavu a pocitů v lůně matky umožní člověku zapomenout i na ohrožení, bolest a utrpení, jež při porodu každého tvora naplňují měrou vrchovatou (viz archetyp Bazální perinatální matrice); v těchto prožitcích si může člověk uvědomit, že i zrod života vesmíru byl bolestný, ale to jen proto, aby všichni tvorové a veškerý život byl schopen jednou rozeznat opak – blaho a slast, potom po vlastním stvoření v hmotném světě máme šanci ochutnat vše v „zemi protikladů“ a sloučením těchto protikladů se navrátíme zpět do lůna kosmické prázdnoty