Snář sebepoznání
- mysl běžného člověka se zabývá světem, mysl citového člověka city a mysl duchovního člověka je zakotvena pojmy a prožitky, jež jsou světskému člověku zcela nepochopitelné; cestou od běžného světského člověka k člověku duchovnímu z mysli odstraňujeme věci a pojmy vážící se k světu, abychom vytvořili prostor pro citové a duchovní pojmy, které zákonitě na vyprázdněné místo nastoupí; tak se postupně původně nevědomá mysl stává vědomou a vědomý člověk nachází motivace k činům, které si dříve vůbec neuvědomoval a se zděšením zjišťuje, že byl podoben robotu či člověku žijícího na autopilota*44, který plnil karmickým zákonem*34 naprogramované příkazy
- splynutí myslí (nejčastěji syna či dcery s matkou): vědomí se navrací na počátek tvoření, na původní Bohyni Matku – Dceru (Syna); tento duchovní proces popisuje řecká mytologie v eleusinských mystériích*15 narozením dítěte jménem Brimós, což je považováno za sjednocení panny, matky a dítěte v bytost, která umírá, rodí a opět přichází na svět (více o tomto fenoménu v archetypu Bazální perinatální matrice)
- pocit prázdnoty v mysli, vyprázdnit mysl: problematika protikladů se rozpouští v neexistenci všeho, a tedy i v neexistenci protikladů (takový prožitek se ve snech objevuje jako důsledek vyprázdnění mysli v meditaci)
- ovládat vlastní mysl i obsahy v ní: dominantní role vůle snícího na duchovní rovině bývá i příčinou řízených snů (více o tomto v archetypu Řízená imaginace)
- božská: cesta k osvobození podle příkladu biblického Henocha, který je věčnou ukázkou absolutní bhaktijógy”, neboť v jeho mysli nezůstalo kromě nadsvětských zřetelů nic, co by ho udrželo na pláni hmotného viditelného světa, a mohl tak odejít bez prožitku smrti i s hmotným tělem ze světa a definitivně vystoupit k Bohu (více o tomto fenoménu v archetypu Numinózum)
