Snář sebepoznání
- snová krajina odpovídá čistotě mysli, proto je pro snícího dobré, když hezké krajiny převažují nad ponurými
- s množstvím jezer, rybníků či řek: častý pobyt v těchto „vodních“ oblastech dává snícímu moc nad mnohými pudovými symboly a směřuje jeho prožívání na citovou rovinu
- věčného sněhu a ledu: je nejbližším připodobněním duchovního světa, v němž neexistují vůně a barvy ztrácejí smysl, je to svět, v němž nepotřebujeme žádných snových věcí, v němž ztrácejí význam i všechny citové prožitky, neboť bílá duchovní čistota se stává jedinou náplní panenského vědomí
- zalitá slunečním svitem: pudová podstata země a všeho z ní vycházejícího je prosvětlena citovým aspektem mužské přirozenosti
- zalitá měsíčním svitem: pudová podstata země a všeho z ní vycházejícího je prosvětlena city ženské přirozenosti
- také viz příroda
