Snář sebepoznání
- kruté rituální zabíjení zvířat: současný člověk moderního věku ztratil spojení s nevědomými obsahy mysli, zapomněl rituální obřady, pomocí nichž osvobozoval svou mysl z vězení hmotného světa, navíc není schopen rozpoznat, co patří k světu vnějšímu a co k světu vnitřnímu, pak běžné obrazy rituálních úkonů a starověkých praktik mu připadají kruté a není schopen si uvědomit vnitřní smysl tohoto aktu (například kruté zabití březí prasnice je významným aktem v eleusinských mystériích*15)
- mezi lidmi, a tudíž i ve snech člověka, bude existovat a dokonce narůstat do té doby, dokud jedna ze stran nedokáže nalézt odpuštění; krutá akce vyvolává jenom krutou odplatu a je jednou z mnoha závislostí, které drží člověka v bludném kruhu nepřetržitého znovuvtělování*75
- v materialistickém schématu jediného života je krutost nepochopitelnou výjimkou, nad kterou nelze zvítězit, ale v principu nepřetržitého znovuzrozování dostává krutost rozměr, se kterým lze účinně bojovat a nad kterým lze zvítězit
- krutovládce: jedině přebujelé ego se stává krutovládcem; další podrobnosti viz diktátor
- kruté, absurdní a nesmyslné násilí v uzavřených prostorách: většinou se jedná o podvědomou vzpomínku na porodní proces a zejména jeho druhou část, kdy se pomocí „šílených“ vizí připomíná nesmyslnost i absurdita lidské existence a snoubí se s představami nesmyslné frašky světa; tento snový prožitek je třeba pochopit, neboť by mohl vytvářet nepříjemné psychické bloky (více o tomto v archetypu Bazální perinatální matrice)
- člověk by měl ve svém prožívání i ve snech pomocí nekonečného soucitu opouštět obrazy krutého násilí, aby rozpoznal podstatu krutosti své i druhých a nakonec přívlastek krutý přiřazoval jedině ke slovu závislost
